Justiční palác (Brusel)
| Justiční palác | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
televizní věž | |
| Základní informace | |
| Sloh | eklektismus |
| Architekti | Joseph Poelaert, Joseph Joachim Benoît a Albert Storrer |
| Poloha | |
| Adresa | Brusel,  Belgie |
| Ulice | Place Poelaert - Poelaertplein, Rue des Minimes - Minimenstraat, Rue de Wynants - de Wynantsstraat, Rue aux Laines - Wolstraat a Rue des Quatre Bras - Quatre Brasstraat |
| Souřadnice | 50°50′12″ s. š., 4°21′6″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Justiční palác (francouzsky Palais de Justice, nizozemsky Justitiepaleis) je jednou z dominantních staveb belgické metropole Bruselu. Nachází se v jihovýchodní části města a jedná se o největší stavbu zbudovanou pro účely soudní moci na světě.[1] Nachází se na vrcholku Galgenberg, kde byli ve středověku popravováni bruselští kriminálníci.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Palác byl vybudován v letech 1866 až 1883 v eklektickém stylu podle návrhu architekta Josepha Poelaerta. Cena výstavby ohromného paláce a jeho vybavení se pohybovala zhruba okolo 45 milionů tehdejších belgických franků. Taková výše prostředků, kterou belgický stát na justiční palác vynaložil, odpovídala ročnímu rozpočtu na veřejnou správu. Po dokončení se často diskutovalo o tom, že Justiční palác je největší budovou, která byla vystavěna v 19. století.
V předvečer osvobození Bruselu za druhé světové války zapálila ustupující německá armáda palác s cílem jej zničit. Zřítila se tak kopule stavby. Po skončení konfliktu se uskutečnila rekonstrukce, kterou byl pověřen Architekt Albert Storrer; nová kopule byla o 2,5 m vyšší než původní. O padesát let později se však ukázala potřeba další rekonstrukce. Již v roce 1980 byl palác v havarijním stavu a následně jej musela řada úředníků opustit, nejen kvůli špatnému stavu, ale také proto, že stavba nevyhovovala aktuálním potřebám. Od roku 2003 probíhá rekonstrukce, stavební práce postupují velice pomalu a v roce 2013 bylo nezbytné obnovit samotné lešení, které postupem času zkorodovalo natolik, že hrozilo jeho zřícení. World Monuments Fund označil Justiční palác za ohroženou kulturní památku.[2] V roce 2018 se v budově zřítila část stropu.[3] Ukončení rekonstrukce se předpokládá do roku 2024 nebo 2025[4], jiný zdroj uvádí 2030[5][6] nebo 2032[7]; vnitřní prostory pak až v roce 2040.[7]
V roce 2008 byla stavba navržena belgickou vládou na zápis na seznam světového dědictví UNESCO.[1]
-
Pohled na justiční palác z hotelu The Hotel -
Budova v roce 1881
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Justiční palác byl postaven na obdélníkovém půdorysu o rozměrech 160 × 150 m; všechny prostory uvnitř paláce mají dohromady rozlohu 26 000 m².
Impozantní přijímací a rozdělovací hala (Salle des pas perdus,česky sál ztracených kroků), do níž se vchází hned po vstupu do budovy hlavním vchodem, má včetně galerií a schodišť rozlohu 3 600 m² a výšku 97,5 m.[8] Je 90 m dlouhý a 40 m široký. Podlaha je uprostřed zdobena velkou mozaikou větrné růžice s šestnácti paprsky.[9]
Impozantní kupole, která se tyčí do výšky téměř 98 metrů[8], je posazena na vrcholu centrální věžovité konstrukce, takže celková výška budovy je přibližně 116 m;[1][10] jiné zdroje uvádějí 104 m[11] nebo 142 m. Rozdíl v údajích může být způsoben rozdíly v metodách měření nebo výchozí úrovni.[8] Vzhledem k umístění ve svahu je hlavní vchod o více než dvacet metrů vyšší než vchod na západní straně budovy.[12] Poté, co byla kupole 3. září 1944 zapálena německými okupanty, musela být po válce znovu postavena. Tvar kupole byl přitom mírně pozměněn a od té doby je kupole o 2,5 metru vyšší než dříve[13] a váží 24 000 t.[1] Do roku 2002 byla na vrcholu kupole umístěna 17 metrů vysoká rozhlasová anténa.
Budova má osm nádvoří, 27 soudních síní a 245 malých sálů a dalších místností. Částečně ji podpírá vnitřní ocelová konstrukce, což byla v té době technická novinka.
Součástí budovy jsou obrovské vevnitř umístěné sochy Démosthena a Lykurga od sochaře Pierra Armanda Cattiera a postavy římských právníků Cicerona a Ulpiana od Antoina-Félixe Bouré.[14] Třicet devět metrů vysoký centrální portikus je zakončen bustou s helmou starořecké Titánky Themis, zosobnění božského práva a řádu, od Josepha Ducaju.[15]
Bruselský justiční palác je se svou rozlohou 26 000 m² výrazně větší než bazilika svatého Petra ve Vatikánu, v Římě, ale nedosahuje výšky její kupole.[1]
-
Monumentální schodiště v Justičním paláci -
Impozantní hlavní sál neboli salle des pas perdus -
Pohled do salle des pas perdus -
Neoklasicistní dveře -
Pohled do kupole
.jpeg)
_-_2043-0077-0.jpg)
.jpeg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Palace of Justice, Brussels na anglické Wikipedii a Justizpalast (Brüssel) na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e Le Palais de Justice de Bruxelles. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Brussels Palace of Justice. World Monuments Fund [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Délabrement du palais de justice: 'désinvestissement' et 'désorganisation' selon Jean de Codt. RTBF [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ TIMES, The Brussels. Brussels Justice Palace renovation delayed again as 15% of bricks must be replaced. www.brusselstimes.com [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRADSHAW, Lisa. Renovation begins on Justice Palace. Well on the scaffolding, anyway. The Bulletin [online]. 2021-03-17 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRAAFF, Sam de. Restauratie Brussels Justitiepaleis duurt lang: steigers aan renovatie toe. Het Parool [online]. 2021-03-19 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ a b BRADSHAW, Lisa. Justice Palace scaffolding to come down – in 2032. The Bulletin [online]. 2018-08-02 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SCHOLZ, Markus. Der Justizpalast von Brüssel. 1. vyd. München: Bachelorarbeit an der Eberhard-Karls-Universität Tübingen (Kunsthistorisches Institut, 2015. 72 s. Dostupné online. ISBN 978-3-656-91956-8, ISBN 3-656-91956-9. OCLC 950716008 S. 19.
- ↑ VANDENBREEDEN, Jos; LOITS, André. Le Palais de Justice [online]. 2001 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. ISBN 978-2-930457-78-9.
- ↑ Justizpalast in Brüssel. www.metropole-bruessel.de [online]. 2016-04-20 [cit. 2023-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Palais de justice de Bruxelles (Brüssel, 1883). Structurae [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SCHOLZ, Markus. Der Justizpalast von Brüssel..., S. 15.
- ↑ SCHOLZ, Markus. Der Justizpalast von Brüssel..., S. 23.
- ↑ Vandenbreeden & Loits 2001, p. 35–36.
- ↑ VAN WIN, Jean. Bruxelles maçonnique. Faux mystères et vrais symboles. Brusel: Télélivre, 2012. ISBN 978-2-930331-09-6. S. 272–273. (francouzsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Justiční palác na Wikimedia Commons
